zpět (back)

Nervy

Kap...kap...
Takhle ti tečou nervy...
Tohle mi říkal táta, když jsem jako děcko prohrál s mladším bráchou v šachu nebo něčem jiném. A když táta viděl, že jsem vzteky bez sebe, volal na mámu, aby mi přinesla kýbl :-) Nebyla to moje jediná prohra, nerad prohrávám a byl jsem opravdu nepříčetný, když jsem tohle musel po každé porážce poslouchat, prostě jako malé děcko. A táta? Vždycky mi bránil uplatnit alespoň fyzickou převahu, když už jsem nedokázal uplatnit tu duševní, a ještě se mi posmíval tak dlouho, dokud jsem nepochopil, že naštvaný mohu být pouze na sebe. Trvalo mi hóóóóóóóódně dlouho než jsem se naučil jakž takž ovládat, ale nakonec to šlo :-) .

Kap...kap...
Zkuste to říct na poradě třeba tomu řediteli, kterému v poslední době dost ujíždějí nervy. Nebo mu před poradou postavte na stůl rovnou ten kýbl. Z čeho je asi rozladěný? Vždyť přece říkal (dokonce mně osobně), že teď už bude jen líp . Už je líp? Pokud ano, je tu stejná otázka : z čeho je rozladěný?
Nevím, netroufám si tipovat, ale z jeho posledních vystoupení by se prý dalo usuzovat, že to, co jej "žere", jsem já (resp.internet) :-).

Takže ještě jednou:
Kap...kap...

Připravte velký kýbl!!! Anebo raději bazén... :-)

 
That's All, Folks!!! (TAF)