zpět (back)

Fikce...
 

Pátek, 8,00
kanncelář nejmenovaného pracovníka

V místnosti se nacházejí dvě osoby. Malý a velký.... Malý nervozně měří místnost kolébavým krokem, jako kapitán velké námořní lodi. Ruce za zády a neustále vykřikuje :

"Kurva...ty vole....ti říkám, kurva, je to na hovno! "

Velký, rozvalený v koženém křesle, jež pod jeho vahou povážlivě praská, si rukou prohrábne kudrnatou kštici :

"Hmmm, asi máš pravdu, ale ONI to chtěli..."

"Kdo ONI ?! Kurva, kdo to je ti ONI ?! Kurva, máš vůbec představu, jak je těžké to tady vést ??? Nemáš, kurva ! A nikdy mít nebudeš, protože pořád, kurva, posloucháš, kurva, ty chuje, kurva !!! "

Velký nervozně poposedne, ruce se mu začínají potit :

"Já je neposlouchám, jen říkám, že to říkali ... "

Malý vzteky povyskočí :

"Neser mě, kurva .... !!!! "

"No tak se nerozčiluj, " snaží se uklidnit napjatou situaci velký, "myslel jsem si, že tě to nadzvedne, proto jsem ti tady sepsal seznam těch, kteří to navrhovali".  Ztěžka se zvedne z křesla a v hlubokém předklonu podává maličkému 3 listy formátu A4. Ten si je bere, chvíli se jimi probírá. Pak pozvedne obočí, usměje se a bodře poplácá velkého po ohnutém hřbetu :

"No tak se, kurva, vzchop !!! Jsi chlap na svém místě a to se mi líbí.. Hmmm...to jako že to navrhovali všichni tidleti ??? "

Velký se opatrně narovnává a také se usmívá :

"Všichni ne, ale určitě by to udělali. Znám je, jeden něco vymyslí a ostatní se toho hned chytnou."

"Ty jsi tak chytrý," pokračuje v lichotkách malý, "ten seznam jsi psal úplně sám ? "

"Ne, musím přiznat, že sám bych to asi nezvládnul, pomáhali mi k tomu někteří kolegové."

Malý se začíná opět mračit.

Velký polekaně :

"Dobře vím, že nemáš rád anonymitu, proto jsem ti tady připravil seznam těch, kteří na tom se mnou spolupracovali. A pro jistou, aby se ty seznamy nepopletly, jsem to nadepsal : Spolupracovníci."

Malý si pravou rukou bere list papíru, zatímco levou se škrábe kdesi v podbřišku :

"Hmmm, tak jo, kurva, musíme to kurva nějak řešit. Tenhleten list zaneseš do pokladny že, kurva, přikazuji, aby tvým donaše... kurva, co to pletu, tvým spolupracovníkům....nejlepším spolupracovníkům, kurva, abys mi zas potom, kurva, nevyčítal, že jsem to řekl blbě.... Prostě jim napiš každému nějakou odměnu...řekněme 10 000,- ?? To by, kurva, mohlo stačit."

"Každému ? ", ptá se rozpačitě velký.

"Kurva, jasně že každému... Kurva...nebo to snad chceš dát každému druhému ?"

"Hmm, to ne.."

"Kurva, jednomu nedáš a celé se ti to rozsype, kurva, a není to tak moc, čtyřicet krát deset tisíc...No schválně, kolik to, kurva, je ??? ", usmívá se malý poťouchle na velkého, kterému se zatím orosilo čelo.

'Měl jsem si vzít kalkulačku' blesklo velkému hlavou, zatímco se snažil vypočítat tenhle zapeklitý příklad. Minuty ubíhají... Už..., ještě naposledy, po čtyřicáté přičte deset tisíc a bude to mít !

'Třistadevadesát tisíc plus deset tisíc...To máme....takových rovnýýýýých....'.

"No nic, kurva, už se nemorduj, kurva...Stejně vidím, jak to počítáš za zády na prstech. "

Velký se zakabonil :

"To není pravda !!! Už jsem to skoro měl !"

"Kurva...nekecej," malý dobrácky poplácával velkého po zádech doprovázeje ho ke dveřím, "věřím, že bys to spočítal...Ale od čeho máme celé ekonomické oddělení, kurva ??? Kdo jiný by se s tím měl, kurva, srát, když ne oni, kurva ? "

Velký se ještě ve dveřích otočí na malého a s prosebným pohledem se zeptá :

"A co se týká toho jejich návrhu...?"

"Kurva...říkal jsem, je to na hovno...Kurva, co by chtěli, kurva ??? Fabrika, kurva, krvácí, skoro není na výplaty,kurva...Jo, kurva, nedíval ses na účet, jestli už ti, kurva, přišla ta odměna ??? Kurva, co když nakonec, kurva, kvůli nějakým chujům, co furt něco, kurva, vymýšlejí, kurva, nakonec ani žádná odměna nebude ??? Kurva, NIC !!!! Žádných deset minut na očistu, kurva, makat budou, kurva, až se z nich bude kouřit !!! Kurva, 10 minut na očistu !!! Kurva, víš, ty chuju, kolik to je peněz, kurva ???? Počítej, kurva... průměrný hodinový plat je asi 120,-korun, to je za deset minut 20,-korun , kurva. Za rok to bude kolem pěti tisíc, kurva, a když to, kurva, povolíme, kurva, všem těm osmdesáti, co jsou napsáni na těch papírech, kurva, tak to bude skoro půl miliónu... A pak by to, kurva, určitě chtěli další !!!Kurva, uvažuj, kurva... Chcete odměny? Chcete, kurva !!! Jasně, že chcete a když podělíš půlmiliónu pěti, co ti, kurva, vyjde ??? Ani se nesnaž to, kurva, spočítat... A vůbec, kurva, nejlepší, kurva, bude, když si s nimi promluvíš.Ale, kurva, buď pozitivní, kurva, nebo se nám to tu rozsype, kurva .. Už se nezdržuj, čekají tě těžké úkoly, tak jen do toho....". Malý zavřel za velkým dveře, kolébavým krokem se přesunul k oknu a sledoval velkého, jak míří přes dvůr na dílnu.

Velký se na dvoře ještě jednou usmál směrem k oknu, kde tušil malého... Nesměle tím směrem zamával..a pak pro jistotu ještě jednou.  S vážným, ba přímo zdrceným výrazem vstoupil na dílnu, kde jej už čekala asi stovka zaměstnanců. Pohybem ruky je utišil :

"Chlapi, právě jsem se vrátil ... však vy víte odkud. Přednesl jsem všechny vaše požadavky. Bylo to nesmírně těžké jednání, nevěřili byste, co jsem si za vás musel vytrpět. Ale s NÍM se nedá normálně bavit.... Fabrika na to prostě momentálně nemá. Ba co víc, zjistili jsme, že ani neutáhneme současný počet zaměstnanců. Museli jsme zrevidovat současná pracovní místa a zjistili jsme, že je vás tady opravdu hodně..."

Mezi stojícími dělníky to zašumělo......

"Chlapi !!! Vím, že to bude těžké, ale někteří z vás budou muset odejít, jinak to nejde. Pochopte, nikoho z nás netěší propouštění a budeme se snažit objektivně posoudit, kdo z vás by měl zůstat a kdo odejít. V současné době na tom pracuje celý tým odborníků, který se bude snažit předložit seznamy co nejdříve ...." . Chlapi sice nechápali, ale pomalu se začali rozcházet.

Velký se za nimi účastně díval a pak rychle spěchal do své kanceláře. Vytáhnul kalkulačku a počítal : ' 80 dělníků krát ...kolik asi tak mohou vydělávat...dejme tomu dvacet tisíc..., to máme..to máme 1 600 000,-..no to už je pěkné..' Velký zvedl telefonní sluchátko a vytočil číslo malého :

"Snažil jsem se jim vysvětlit, že nemohou mít samé úlevy, ale jsou tak tvrdohlaví... Říkali, že to raději půjdou, že se nenechají vykořisťovat. ".

"Kurvy jsou to !!! Kurvy líné !!! Teď jsi mě, kurva, dožral !!! Tak my s nima po dobrém a oni takhle !!! ", poskakoval malý u telefonu.

"Nerozčiluj se... Už jsem to vyřešil. Měli bychom všechny ty rebelanty, které máš na seznamu, okamžitě propustit...", dovolil si navrhnout řešení velký.

"Jasně, kurva...IHNED je propustíme, kurva, kurvy jedny....", malý se chytal za srdce, "Kurva, ještě z toho omarodím...kurva, víš, jak je malá nemocenská, kurva, jsi tam ještě ???"

"Jsem tady... a nech mě to dopovědět.. Spočítal jsem, že jejich propuštěním ušetříme asi  milión šestset tisíc korun..."

"Kurva...to je dnes podruhé, co tě musím, kurva, pochválit. Do Velikonoc už to, kurva, asi nestihneme, ale za ty ušetřené prachy by mohla být, kurva, celkem pěkná dovolená, ne kurva ??? Ale počkej, kurva... Když jich osmdesát propustíme, kdo za ně bude, kurva, dělat ?!"

Velký se usmíval do telefonního sluchátka, jako kdyby jej malý mohl vidět :

" Myslel jsem na to... Viděl bych to asi tak : ušetříme celkem  1600000,-korun, sto tisíc dáme pryč..."

"Kurva..jak dáme pryč ? Co to, kurva, zase vymýšlíš ?!"

Velký se nepřestává triumfálně usmívat :

" 1600000 mínus 100000 je rovný milión a půl. když to vydělíme pěti, dostaneme každý rovných třista tisíc a těch sto tisíc necháme jako odměny pro zaměstnance, na které převedeme práci těch propuštěných... "

"Tak to kurva ne.... Zase bys chtěl někoho ožebračit ??? Zapomínáš, kurva, kdo to tady řídí ??? Nic takového !!! Když ušetříme 1600000 korun, tak taky 1600000 korun rozdáme !!! Takže já čtyřista tisíc, vy čtyři po třech stech tisících, jasné, kurva ??? "

"Jasné", bledne velký, "A co ti, co tady zůstanou dělat? Budou chtít nějaké odměny za vícepráce..."

Malý se usměje :

"Kurva.... Jak dlouho ti to mám ještě vysvětlovat... Nebo si myslíš, kurva, že kvůli takové chujovině nám někdo přidá peníze na mzdy ??? Kurva, nebuď naivní, majitel chce zisk a ne, aby, kurva, nějaký chuj rozhazoval jeho peníze ! Takže jsme domluveni, ty tvoje seznamy pošlu po sekretářce na osobní oddělení a ty zajisti ostatní."

Velký se znovu usmívá :

"Nemusíš se obtěžovat, na osobním už to zařídím...Osobně... "

"No vidíš, někdy jsi kurevsky rychlý a dobrý! Tak ať se ti daří a nezapomeň ! Dneska odjíždím lyžovat, tak, kurva, ať to tady šlape !", ukončil malý rozhovor a zálibně si prohlížel své nožky v nových lyžařských botách. 'Je to kurevsky těžká práce řídit takový podnik...Kurva, kde jsou s těmi lyžemi ??? '

Velký telefonuje na osobní oddělení:

"...jo, ten seznam, co jsme včera sepsali, platí....ale to víš, že tam můžeš udělat ještě nějaké změny....vždyť ty musíš vědět nejlépe, koho tady potřebujeme...hlavně se nesmí změnit počet!!! To by nám neprošlo....Tak se zatím měj... ".

Velký se spokojeně uvelebil ve svém křesle, ještě by měl zavolat domů...

"Haló, to jsi ty ??? Ano, nevím, v kolik dnes přijdu..hoří nám plán a jestli chceme nějaké odměny...ano, ano, já vím, že chceme....to "jestli" mi jen ujelo.....musíme si máknout. Tak pa..pa..večer...".

Až teď může konečně velký začít přemýšlet, za co ty odměny utratí...

Těžký život managementu....


 
 
That's All, Folks!!! (TAF)